Záměr – jasný životní směr

Pokud přesně víme to, co doopravdy chceme, dokážeme-li to pojmenovat, můžeme to také uskutečnit. To je základní tvořivý princip, který se označuje slovem záměr. Záměr umožňuje vědomě řídit proces osobní změny, rozvoje a tvorby. Záměr nám propůjčuje stabilitu jasného životního směru, vědomí priorit a toho co je podstatné dělat a čeho je naopak dobré se vzdát. 

Bez jasného záměru jsme jako loďka na rozbouřeném moři. Tam kam foukne vítr emocí se obracíme. Bez jasného záměru se ocitáme v pokušení různých lákadel a svodů „světa“, jsme zranitelní a lehce manipulovatelní – kdekdo si vezme naši pozornost, energii a čas.

Autentický záměr si můžeme představit jako „červenou nit“ člověka, která se táhne, vrací a vynořuje v průběhu celého jeho života. Profesor Ivan Vyskočil by to asi nazval osobní téma. Carl Gustav Jung v této souvislosti „hovoří“ o procesu individuace, Rudolf Steiner zase o rozvoji individuality člověka. Metoda záměru také úzce souvisí s tím, co Peter Senghe v knize Pátá Disciplína nazývá pojmem Osobní mistrovství.

Záměr je vnitřní organizační princip, který se může projevit jako intenzivní zaujetí nějakou činností, tématem či vizí. Opravdový záměr si však nemůžeme „půjčit“ od druhých. Je potřeba jej pro sebe objevit – poznat. Záměr je metoda a praxe, která nám umožňuje to pro nás podstatné „nahmatat“ ve svém nitru a aktualizovat ve svém vědomí. Způsobů jak pracovat se záměrem je mnoho. Pro dnešek uvedu tři techniky, se kterými pracuji ve svém životě a které učím také své studenty: 

1) Být sám se sebou: umět se „nechat být“, umět si pro sebe vytvořit prostředí, ve kterém nemusíme stále na něco reagovat, kde není třeba hrát svoje ustálené životní role, nasazovat masky, snažit se vypadat…můžeme jít třeba do lesa, bez mobilu, bez knihy, bez kamaráda – jen sami se sebou. A tam se učit naslouchat sobě, lesu, svým vnitřním impulzům. Deka a zápisník jsou povoleny:-) O tom jak se toulat, ztrácet a nacházet v přírodě, si můžete přečíst například v knize Soulcraft – síla duše od B. Plotkina.

2) Meditace mindfulness – prostřednictvím meditace všímavosti (mindfulness) se učíme jasněji vidět to, co je. Plodem dobré meditace pak může být hluboké poznání, vhled do naší situace. O tom, co to je vhled a jak k němu meditace mindfulness vede, je tento článek: Jak činit správná rozhodnutí | Radim Kudělka – vědomé vzdělávání (radimkudelka.cz)

3) Hluboké sdílení – ne jen klábosení nad šálkem kávy. Pracujeme v komunitním kruhu a využíváme techniku, která se nazývá deep listening and loving speech. Učíme se hovořit ze „srdce“ a naslouchat bez souzení, bez mentálních poznámek, bez reakcí. Metoda hlubokého sdílení nám pomáhá vylovit ve svém nitru a uchopit do slov pociťované vnitřní obsahy. Tím se můžeme v sobě lépe zorientovat a vyjasnit si to, co je pro nás zásadní, co si doopravdy přejeme – tedy náš záměr.

Chceme-li se stát tvůrci svých životů, tak pro nás může být metoda záměru významným pomocníkem na naší cestě. A je jedno, zda-li si přejeme stát se špičkovým profesionálem ve svém oboru a nebo vynikající maminkou svých milovaných dětí. Pokud nebudeme mít jasno v tom, co a proč doopravdy chceme, tak toho budeme jen stěží schopni dosahovat. Proto také s metodou záměru pracujeme na každém kurzu Vědomého vzdělávání.