Osobní rozvojový program

„Tak jako lukostřelec zaměřuje šíp, tak jako tesař opracovává dřevo, tak moudří utvářejí své životy.“ Svůj rozvoj můžeme plánovat. Můžeme si sednout do režisérského křesla svého života, snít svoji vizi a při jejím naplňování postupovat strategicky jako králové. Jak na to, aby to bylo funkční a aby nám to chutnalo? To, byla otázka, kterou jsme si společně s vedením organizace Tinysoft kladli při přípravě celofiremního soustředí na téma osobních rozvojových plánů pro rok 2024.

Po půl roce se vracíme na statek Samsára v Blansku, abychom společně nastartovali rok 2024 s novými rozvojovými plány. U vchodu dřevěné budovy visí majestátní vlajka Tinysoft, uvnitř je již přichystaných 33 židlí v půlkruhu a lektorský plácek s flipcharty. Vřelé a přátelské přijetí, úsměvy i lehká nervozita, velká chuť na sobě makat. Soustředění.

Každý z nás je jiný, každému vyhovuje trochu jiný přístup. V tomto článku stručně uvedu čtyři fáze tvorby rozvojového plánu, kterými jsme prošli s organizací Tinysoft a které mohou být univerzálně platné a použitelné snad téměř pro každého.

1. Definování osobního nadání

Při tvorbě rozvojového plánu je zásadní vycházet z toho, kde jsme a co máme k dispozici. To je pevná půda, ze které se můžeme odrážet ke hvězdám. Proto jsme také s Tinysoft začali tím, že jsme se první den našeho soustředění zaměřili na definování osobního nadání. K tomu jsme použili koncept dobré práce (M. Csikszentmihaly, W. Damon, H. Gardner), který pojednává o tom, žesweet spot profesní spokojenosti leží v průsečíků našich klíčových hodnot (smyslu), přirozeného tíhnutí (vášně) a silných stránek (charakterových a dovednostních super-powers). Při zkoumání těchto tří domén si můžeme položit například tyto otázky:

TÍHNUTÍ: „Co miluji dělat?“, „Co se mi dělá lehce a s radostí?“, „K čemu přirozeně tíhnu?“

SILNÉ STRÁNKY: „Co dělám, umím relativně nejlépe?“, „Při jaké činnosti se cítím silná/silný?“

KLÍČOVÉ HODNOTY: „Čeho si v životě/v práci nejvíce vážím?“, „Co mi dává nejhlubší smysl?“, „Co je pro mě zásadní?“

Kouzlo při odpovídání si na tyto otázky spočívá v co největší pravdivosti a konkrétnosti. Například odpověď typu, že mě baví komunikace a nebo, že jsem v ní dobrý je příliš obecná a nic moc o individuálním talentu neříká. Lepší odpověď by byla například: „rád prezentuji výsledky své práce před ostatními, umím zvolit dobré příběhy, získat si a ukotvit pozornost posluchačů, rozpohybovat diskusi a následně formulovat přesné závěry“. Při definování silných stránek, tíhnutí a hodnot můžeme využít také práci s životními příběhy a samozřejmě nám k tomu nesmí chybět zpětná vazba našich kolegů, přátel či mentora.

2. Postoj, příležitost, podpora

Součástí analýzy toho, kde jsme (kým jsme, co umíme, co máme k dispozici) není jen pojmenování osobního nadání, ale také definování toho, co nazývám 3P – postoje, příležitostí a podpory – tří základních podmínek pro rozvoj nadání.

Postoj můžeme nahlížet jako navyklý způsob přemýšlení, kterým dáváme do souvislostí sebe a okolní svět. Jinak řečeno, je to způsob jak se vztahujeme ke světu. Jak se k druhým, k příležitostem či výzvám stavíme. Osobností rozvoj se nedá nutit a tak je logické, že také při tvorbě rozvojových plánů a tepání našeho talentu potřebujeme mít tvořivý postoj ochoty, odvahy a vytrvalosti. Vypadá to zcela jasné a přesto opakovaně pozoruji jak lidé říkají, že chtějí kráčet po cestě k osobnímu mistrovství, ale přitom se vlastními pochybnostmi a strachy střílejí do paty.

Příležitosti můžeme vidět ve dvou rovinách. Zaprvé, tu jsou příležitosti, které již ve svém životě máme. Stačí si jen otevřít mysl a nebrat to, co máme za samozřejmost. Učíme se rozvíjet mysl vděčnosti a přesně pojmenovávat pozitivní aspekty našich životů. Pak tady také jsou příležitosti, které vznikají tvořivým vyjádřením génia naší představivosti a intuice. A jaké příležitosti vůbec v rámci tvorby osobního rozvojového plánu hledáme? Každý z nás jiné. Někdo potřebuje uchopit příležitosti, které mu pomohou vyjasnit kým chce být (vize). Jiný potřebuje efektivně rozvíjet své silné stránky, někdo zase eliminovat ty slabé. Správnější otázkou tedy je: „Jaké příležitosti potřebuji využít a nebo si vytvořit právě já, právě v této situaci?

Podpora je to, co potřebujeme, abychom ve svém úsilí vytrvali. Neboť cesta od nadání k talentu a od talentu k osobnímu mistrovství bývá dlouhá a namáhavá. Bude si vyžadovat mnoho zacílené energie a pozornosti. Mýtus desetitisíc hodin praxe sice nemusí být nutně vždy pravdivý, ale i když budeme trénovat ve stavu flow, tak nás osobní mistrovství pár tisíc hodin praxe stát bude. Takže: „Jaké jsou vaše zdroje?“,  „Co vás vyživuje?“,  „Kdo vás podporuje?“,  „Kdo a nebo co by vás ještě mohl/mohlo podpořit?“.

3. Aktualizace osobní vize

Rád někdy říkávám, že k zralému strategickému rozhodnutí můžeme dospět v tvořivém a trpělivém dialogu toho, co je živé v naší přítomnosti a toho, co a jak si přejeme žít – naší autentické vize. A tak byla aktualizace osobní vize zaměstnanců Tinysoft pomyslnou třetí etapou při definování osobních rozvojových plánů. Někomu přišel hluboký vhled do toho jak si přeje žít, někdo uviděl svoji starou vizi v nových detailech a někomu se – mrška vize – neukázala. Vize se nedá racionálně vylomit, ale můžeme pro ni vytvořit vhodné vnitřní i vnější prostředí. To by vydalo na samostatný článek. Tak zde jen stručně. Základem je najít si prostor pro sebe, ve kterém se cítíme v bezpečí. Mít dost energie, být odpočatí, mít chuť. Začínáme vyladěním se do vědomí přítomnosti a dále můžeme prohloubit své hledání vize využitím rozmanitých metod jako jsou například meditace, vizualizace, intuice, deprivace, putování, atd.

Na soustředění s Tinysoft jsme využili kombinace metod meditace, srdeční koherence a vizualizace. Při tom jsme pracovali s těmito otázkami: „Jak si přeji žít?“, jak by mě to nejvíce bavilo?“, „jaký život by mi dával největší smysl?“, co by mě dělalo nejvíce šťastným?“. Každému může vyhovovat jiná otázka a jiná slova. Podstatné je najít to, co rozdmýchá oheň naší představivosti a nekriticky sledovat vnitřní radost. Vnitřního kritika při našem snění necháváme stranou. Místo pro něj ještě přijde až budeme plánovat své cíle a akční program.

4. Definování cílů, priorit a akčního plánu

Pokud vím kde jsem, co mám k dispozici a kam si přeji směřovat, mohu také vědět co je potřeba udělat. K tomu může být prospěšné stanovit si vhodné osobní cíle, které slouží jako ukazatel směru a referenční body našeho úsilí. Z cílů si dále můžeme odvodit priority a konkrétní akční plán. Při definování cílů můžeme využít například metodu S.M.A.R.T., koncept Flow anebo paretovo pravidlo. Super účinná může být kombinace všech tří uvedených metod, ale to již vyžaduje jejich hluboké chápání osobní situace, dobrou intuici a pokročilou zručnost při využívání těchto metod.

Nástroje, které používáme při nastavení naší osobní strategie jsou jen nástroje. Pokud nám slouží, tak sem s nimi. Pokud nás matou, tak je pusťme z hlavy. V principu jde o to nastartovat nový pohyb pozitivní změny v našem životě a udělat to způsobem, který vyhovuje našemu vnitřnímu nastavení a situaci, ve které se nacházíme. V praxi plně vytíženého člověka a provozní slepoty, kterou do určité míry trpí každý z nás, to nebývá snadné. A také proto jsme při spolupráci s Tinysoft ladili své osobní rozvojové plány v interakci s kolegy a jejich četnou zpětnou vazbou. Zpětnou vazbu nám může dát někdo, kdo o nás něco ví, kdo nás dobře zná – blízký přítel, dlouholetý kolega a nebo bystrý mentor. Můžeme ji také odečíst z výsledků činností.

Osobní rozvojový plán je osobní právě tím, že je osobní. Proto se nebojte experimentovat, přizpůsobit si proces sobě na míru, využívat nástroje, které Vám sedí. Definujte si svoji vizi a co pro vás znamená úspěch. Vzdávejte se nepodstatného, zůstávejte trošku déle tam, kde vás to zapaluje, trénujte poctivě a vytrvale. Buďte k sobě upřímní, odvažte se ke změně a kráčejte s radostí po cestě svého srdce. Hodně štěstí!