Zdravé sebevědomí

Nedostatek sebevědomí. To byl dle proslulého zenového mistra Linji hlavní důvod proč většina jeho žáků na svojí cestě neuspěla. Chybí nám sebevědomí k tomu být plně sami sebou, hledat odpovědi uvnitř sebe. Místo toho jsme slovy mistra Linji jako lidé, kteří si na svoji hlavu nasadí hlavu někoho jiného. Čekáme až nám někdo poví jak to má být a co máme dělat. Jsme závislí na vnějších autoritách a regulích.

Sebevědomí je velké téma téměř nás všech, ať již si to přiznáme a nebo ne. Před pár dny mi jeden manažer tvrdil, že jeho lidé nedosahují výsledků, kterých by mohli, protože nemají dostatek sebevědomí. Obzvláště velké téma je sebevědomí pro mladé lidi a studenty. Zdravý život a růst není prostě možný bez zdravého sebevědomí. Kde však sebevědomí hledat? Jak jej rozvíjet a pěstovat?

Porozumění a moudrost nepřichází rozumováním, ale přímou zkušeností a vhledem. Učí nás životní kontrast a náhlá prozření. To se předat nedá, ale můžeme se učit pěstovat určité kvality, schopnosti a kondici, které sebevědomí aktivují a posilují:

1) Přítomnost: potřebujeme více prostoru sama pro sebe, prostor pro nedělání. Naučit se naslouchat vnitřním inspiracím a intuici. Myši v kolečku sice běhají rychle a možná mají i silné svaly, ale jen těžko bychom je nazvali moudrými. Bdělá přítomnost a prostá všímavost vede k vhledu. A vhled je zásadní ingrediencí rostoucího sebevědomí. Díky němu můžeme vidět a vědět co dělat či nedělat, zvolit si svoje priority a sebevědomě jednat. Přestáváme být závislí na názorech druhých, pěstujeme autorské poznání a posilujeme své rozhodovací kompetence.

2) Integrita: mohu mnohé vědět, ale pokud to, co vím, nenaplním v činech, tak je to jen mlácení prázdné slámy. Vím to jen tak trochu, okrajově. Naplno věci poznáme, když v souladu s poznáním jednáme. To nám propůjčuje vnitřní sílu a posiluje naši sebedůvěru, tj. důvěru v to, že mohu vědět a mohu vědět správně. Vědět o svých limitech a omylech je také dobré. Integrita jednoduše znamená, že když něco vím a nebo něco říkám, tak to také dělám. Nejde o dokonalost, ale o poctivost v přístupu a jednání. Myšlenky a činy jsou tak v souladu. To je pravá síla a jednání, které navyšuje zdravé sebevědomí.

3) Autenticita:  vnitřně jsem se rozhodl, že nebudu blokovat svoji přirozenou energii. Jsem naplno sám sebou takový jaký jsem. To je též jeden z důvodů proč jsem na volné noze a podnikám. Potřebuji dělat věci podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Autenticita vždycky neznamená, že jsem středem pozornosti, nebo že za každou cenu vyjadřuji své emoce a myšlenky. Je to schopnost být opravdový, nepředstírat, být viděn takový jaký jsem – nedokonalý, zranitelný, bláznivý, klidný, soucitný, radostný či smutný…tak jak to je v danou chvíli. Autenticita je také schopnost dělat věci svým originálním způsobem. To nám umožňuje být v kontaktu s vlastním nitrem a naší vnitřní pravdou. A pravda je to místo, ze kterého se můžeme odrazit ke hvězdám a nebo k druhým lidem.

4) Nadání: věřím, že každý z nás je jedinečně nadán. Stačí se jen rozhlédnout kolem sebe a je jasné, že jsme originální. Je důležité poznávat to nejlepší v nás a učit se tomu věřit natolik, že To použijeme a rozvineme. Jedině tak můžeme vědět proč a jak jsme „dobří“. Růst, který je v souladu s našimi přirozenými potenciály, který je rozvíjí, živí naše pravé sebevědomí. Za tímto účelem již roky vedu víkendový kurz Objev svůj DAR, na kterém můžete rozklíčovat a přesně pojmenovat své osobní nadání.

5) Vytrvalost: pokud se chceme napít vody, tak někdy musíme vykopat docela hlubokou „studnu“. Znám lidi, kteří každou chvíli kopají na jiném místě. Jsou jako děti. Kloužou po povrchu. Nemají dost vytrvalosti, disciplíny a síly jít k podstatě. Zkoušejí různé profese, různé duchovní cesty, různé učitele, poletují z jednoho workshopu na druhý a jsou stále žízniví. K rozvoji zdravého sebevědomí je dobré učinit volby, pevná rozhodnutí, oddat se procesu studia a praxe. Osobnostní zrání a jeho chutné plody chtějí svůj čas.

6) Naplno: jak můžeme poznat sebe sama, zjistit jak nám věci fungují, pokud jedeme se zataženou „ruční brzdou“? Pokud si necháváme kousky sebe sama bokem – neprozkoumané, nezapřažené? Dělat věci napůl znamená nedělat věci vůbec. Poloviční poznání totiž neexistuje. Je to jako v manželství. Vsadit na jednu kartu. Důvěřovat, dát tomu vše. Buď to žijeme anebo ne. Není to ale jen o tom dělat věci naplno, ale také a hlavně dělat věci plně. To jest být plně při tom. Soustředit se pouze na jedno. Slovy Alana Wattse: „Neboť člověk zní jako prasklý zvon, když myslí a jedná s rozštěpenou myslí …“. Jednat s plně soustředěnou jednobodovou myslí chce trochu tréninku. Všímavost a soustředění můžete rozvinout na kurzu Mindfulness – skrytá síla.

7) Mít dost: dělání a usilování je jen jedna rovina, ve které můžeme rozvíjet své sebevědomí. Druhou rovinou je rovina bytí. Neboť člověk je především lidskou bytostí. Já jsem. Až potom přidáváme co, kdo a nebo jak. Já jsem. To je naše prostá přirozenost a základna našeho života. V rovině bytí není potřeba nic dělat a přidávat. Jen prostě a vědomě být, dívat se, vnímat, přijímat. V tomto prostoru jsme volní a svobodní pro to, co nám život přináší. Tady nemusíme usilovat. Učíme se důvěřovat, že to, co máme, kým jsme a to, co děláme, je dost. Mít dost a plně to prožít. To je lázeň pro lidskou duši. To je místo, které by měl znát každý člověk. Místo nepodmíněného sebevědomí.

8) Podnikání: nečekal jsem, že toto slovo napíši, ale je to tak. Při rozvoji sebevědomí mi zásadně pomohlo stát ekonomicky na svých nohou. Umět si vytvořit podmínky pro seberealizaci, pro službu druhým, pro svůj rozvoj a nést plnou zodpovědnost za své živobytí. Není to cesta pro každého, ale ten kdo si troufne a vydrží se mnoho naučí. Podnikatel prostě musí myslet svobodně, sám za sebe, kreativně a zodpovědně. Musí bourat své vnitřní limity, představy o tom kým je, co může a co dokáže. Proto fandím těm, kteří se do podnikání pustí a obzvláště pokud jde o podnikání, které slouží druhým lidem. Obdivuji podnikatele a živnostníky, kteří jsou mistry svých oborů, jdou příkladem, prošlapávají nevyšlapané cesty, nastavují vysoké standardy služeb. A je mi ctí, když jim mohu sám nějak posloužit.

9) Sebereflexe: nesmí jí být příliš, ale homeopatické dávky sebereflexe a zpětné vazby nám pomáhají vybřednout z vlastní provozní slepoty. Zdravé sebevědomí není sebestřednost ani bušením hlavou do stěny, ale vědomí svých silných a slabých stránek, svých potenciálů i limitů. K tomu nám slouží sebereflexe a zpětná vazba. Umět si správně přečíst reakce druhých, vnímat výsledky a dopady svých činů na svůj život, život našich blízkých a těch kterým sloužíme. Rád a pravidelně si říkám o zpětnou vazbu od svých klientů, čas od času se poradím s přítelem, který mě dobře zná a v odborných záležitostech využívám rad mentora.

Mistr Linji hovořil o tom, že je potřeba být opravdový gentleman /gentlewoman 🙂 jako ten či ta, kdo se neptá druhých na to, co je nadání či krása, co je správné či špatné. Takováto osobnost se nenechává svést názory druhých, hledá odpovědi uvnitř, ví kým je, vidí co je podstatné a podle toho jedná.

Tento článek sice nemůže nikomu zprostředkovat vyšší sebevědomí, ale věřím, že je dost konkrétní na to, abyste mohli začít jednat. Stačí, když si vyberete jedno z uvedených témat a budete jej poctivě, vytrvale a oddaně zkoumat a žít. Dost pravděpodobně vás to dovede také k ostatním výše uvedeným principům. A tak se můžete stávat o trošku více sami sebou, začnete si více věřit, více žít a dávat ze svého pramene.