Se zataženou brzdou se špatně jede. A přesto tak jezdíme téměř všichni. Korunou tohoto bláznovství jsou pak novoroční předsevzetí, kdy do již tak dost přetíženého života chceme narvat ještě něco dalšího. „Jen více, výše a rychleji!“: slyšíme kolem sebe našeptávat kolektivní sugesce. Naučit se cizí jazyk, zvýšit svoje finanční příjmy, rozvinout nové vazby, atd. První otázkou zdravého rozumu by bylo, zda-li To či Ono opravdu chceme a potřebujeme, tou druhou pak jestli na to máme – čas, energii, mentální kapacitu.
Pokud chceme něco nového do svého již tak dost přeplněného života přidat, tak se hold musíme něčeho vzdát. Chceme-li nové, tak musíme pustit staré. Prostě je potřeba vyhodit „odpadky“, očistit svůj vnitřní a vnější prostor. Vzdát se svých závislostí, nezdravých návyků, negativních vzorců myšlení, toxických vztahů, lítostí nad tím, co již minulo a všelijakých dalších „žroutů energie“. Pro každého z nás je to trošku něco jiného. Avšak bez toho aniž bychom vytrhali „plevel“ se bude novým „rostlinám – projektům“ v našem světě jen těžko dařit. Proto první novoroční článek mého blogu není o učení a rozvoji, ale o (od)učování a (u)pouštění.
Nový rok si většina z nás spojuje s novým začátkem. A také já jsem neodolal pokušení vyhlížet s nadějí k novému roku, stanovit si lákavé vize a cíle. Tentokráte jsem k tomu na přelomu roku využil týdenní pobyt v centru vědomého života v Plum Village ve Francii. Tady jsem se prostřednictvím praxe meditace mindfulness umocněnou kolektivní energií kláštera a krásou okolní přírody hluboce zastavil. Přirozeně s tím začala obnova, léčení a reflexe. Zde jsem mohl jasně vidět kořeny všeho dobrého i méně zdravého, které bylo a je přítomno v mém životě. Jinými slovy, reflektoval jsem svůj život v jeho celistvosti i hloubce, uviděl jsem jak si dále přeji žít, co konkrétně proto dělat a také čeho je potřeba se vzdávat. Není možné a možná ani vhodné o tom všem psát, ale dovolím si být alespoň v jednou tématu konkrétní neboť právě konkrétnost dává našemu sdílení šťávu. Jedním z témat, kterých jsem se v Plum Village hluboce dotýkal je téma výživy – vrátil jsem se k vědomému stravování a chůzi a mimo jiné také přišel na to, že musím zásadněji regulovat svoji „lásku“ k zelnému čaji a kofeinu obecně.
Miluji silný zelený čaj. Na vlně japonského čaje Tamaryokucha se dějí úžasné věci – jednodušeji se dostávám do flow při psaní, učení a konzultacích. Cítím se bděleji, pohotověji a hravěji. Je to prostě parádní jízda! Láska k čaji má však také svoji odvrácenou tvář, kterou již delší dobu pozoruji. Čaj, stejně tak jako jakákoliv jiná droga, účinně přebíjí jemné signály těla, které můžeme cítit, například hlásící se únavu, plíživou úzkost či jemnou pochybnost. A tak místo toho, abychom si odpočinuli, setkali se se svými pochybnostmi a strachy, objali je a pochopili, tak je pomocí „kofejnové berličky“ převálcujeme.
Součástí mého novoročního „vyhazování odpadků“ je tedy také rozhodnutí, že postupně oslabím svoji vazbu s kofeinovým čajem, konkrétně, že se 3 – 4 dny v týdnu čaje vzdám. Proč? Abych měl více energie v menších propadech, abych byl v užším kontaktu s tím, co se děje v mém těle a mysli, abych omezil svoji závislost a posílil vnitřní svobodu. Nejsem naivní a vím jak je těžké dobrovolně se vdát něčeho s čím dlouho žijeme a co nám svým způsobem slouží. A tak jsem k tomu využil/využívám strategii, kterou jsem v šesti krocích popsal níže:
1. ZASTAVENÍ – abychom věděli čeho se vzdát, tak je dobré najít si prostor pro zastavení a hlubší reflexi. Čím jasněji vidíme to co je, tím jasněji vidíme čeho je dobré se vzdávat a jakým způsobem to udělat. K zastavení a hluboké reflexi můžeme použít rozličné nástroje – meditaci, výlet do hor, práci s deníkem, pobyt ve tmě, půst, poutní cestu a nebo ještě lépe kombinaci výše zmíněných způsobů. V každém případě kvalita naší reflexe se odvíjí od kvality našeho zastavení, zpřítomnění, vnitřního klidu a soustředění.
2. DIAGNOSTIKA ODPADKŮ – poté co se zastavíte, reflektujte, sepište si to, co vám v životě slouží a to, co sloužit přestává či přestalo. Jinými slovy, diagnostikujte své „žrouty energie“, zbytečné a zátěžové vzorce myšlení a jednání, toxické vztahy, atd. Myslet si To je opravdu málo. Určitě si to sepište!
3. PEVNÉ ROZHODNUTÍ vzdát se toho či onoho co nám neslouží. Aby bylo vaše rozhodnutí silné, tak jej můžete posílit tím, že přesně pojmenujte svoje proč – všechny podstatné důvody proč to děláte a co z toho budete mít a nebo ještě lépe budou mít vaši blízcí a ostatní lidé. Mým proč je můj syn, pro kterého chci být vitální a dostupný i po dlouhém dni v práci. Mým proč je moje žena, mí kamarádi i klienti. Mým proč je pocit vnitřní svobody a síly, když se vzdávám toho, co vidím, že je nezdravé. Mým proč je rodící se pocit soucitu sama k sobě, když zůstanu v kontaktu se svými „nepříjemnými“ pocity a potlačenými potřebami.
4. GESTO ZÁVAZKU je symbolický akt, kterým dáte světu najevo, že to myslíte opravdu vážně. To vás svým způsobem zavazuje. Já jsem své rozhodnutí zpečetil veřejným prohlášení před komunitou Plum Village, které si hluboce vážím a jíž jsem 12 let součástí a teď To sdílím také s vámi. Takže až se příště setkáme, tak se mě můžete zeptat jak se mi daří a zda-li si s vámi nedám šálek dobrého zeleného čaje:-)
5. USPOKOJENÍ POTŘEBY – každá opakovaná činnost nám uspokojuje nějakou naši potřebu, odpovídá na nějaký náš pocit. Abychom se dokázali vzdát svých připoutaností, tak je potřeba hlouběji nahlédnout jaké potřeby nám ta či ona látka, věc či činnost uspokojuje a najít plno-hodnotný anebo ještě lepší substitut. Mojí náhradou dopaminového potěšení z čaje je častější odpočinek, více pohybu a posilování, kterému jsem se mimo jiné začal věnovat se svým synem a také prohloubením praxe meditace mindfulness včetně mého napojení na centrum vědomého života v Plum Village.
6. OSLAVA – mám za sebou tři týdny s o 50% nižší spotřebou čaje a kofeinu. Pozitivní efekty jsou zřejmé. Lépe spím, více jsem se synem, mám více energie. Občasné nepříjemné pocity v těle a mysli mě „nutí“ k tomu držet se praxe meditace mindfulness – meditace v chůzi, vědomého jídla, studia. A to je důvod k oslavě, takže 3 dny v týdnu si krom jiného vychutnám ten nejlepší zelený čaj, který mám k dispozici – někdy sám v čajovně a někdy s mými drahými klienty v rámci konzultace na čajovém moři.
A co vy? Je něco čeho se opravdu chcete či potřebujete vzdát? Znáte své „odpadky“ a vyhazujete je pravidelně? Snad dobře víte, co potřebujete udělat. Pokud byste potřebovali vedení a podporu při hluší reflexi na toto téma, tak přijďte na kurz Objev svůj DAR. Na tomto kurzu si pojmenujete nejen své přirozené potenciály (silné stránky, „tíhnutí“ a hodnoty), ale nastavíte si také svoji novou vizi a strategii jejího naplňování včetně toho, čeho se krok za krokem vzdáte:-)
Přeji vám, abyste měli dost jasnosti a vnitřní síly vzdát se toho nezdravého a nasměrovat svoji životní energii k realizaci Vaší nejkrásnější vize.