Transformační zvládání stresu

Profesor Mihaly Csikszentmihalyi, jeden z nejvýznamnějších psychologů 20. století ve své fenomenální knize Flow píše o tom, že existují dva hlavní způsoby, jak lidé reagují na stres. Nechává se při tom inspirovat významnou prací psychiatra George Vaillanta, který zhruba 30 let studoval úspěšné a poměrně neúspěšné absolventy Harvardu. Vaillant při své studii zjistil, že Ti nejúspěšnější absolventi Harvardu při zvládání stresu používali především takzvanou zralou obranu či transformační zvládání a naopak neúspěšní absolventi Harvardu při zvládání stresu používali tzv. neurotickou obranu či regresivní zvládání. V tomto článku se podíváme na některé z transformačních strategií zvládání stresu a to, jak je možné je rozvíjet a zapojit do našeho života.

Proč některé lidi stres a nepřízeň osudu oslabí, zatímco jiným dodává sílu?

Tragickým, extrémně zátěžovým a stresujícím situacím se v našem životě nemůžeme vyhnout. Můžeme ale volit jakým způsobem na tyto okolnosti budeme reagovat. Lidé, kteří pod vlivem protivenství a zátěže rozkvétají mají něco společného. Při zvládání zátěžových situacích si osvojili to, co George Vaillant nazývá transformační zvládání. Transformační zvládání je do velké míry záležitostí postoje k situaci a přesvědčení, že náročnou situaci zvládnu, že v ní a na ní vyrostu. Vnitřní postoj k situaci a naše přesvědčení je základní esencí transformačního zvládání. Je to především záležitost naší práce s myslí, neboli našeho nastavení mysli. Mohli bychom také říci, že to je náš mind-set. V případě transformačního zvládání se jedná o growth-mind-set (růstové nastavení mysli), které pojmenovala americká psycholožka Carol Dweck. Co to je růstové nastavení mysli? Může to být například asi takovýto vnitřní dialog: „Věci nejsou fixně dané, tedy ani já nemusím být stejný, můžu se měnit, učit a růst…. a taky to udělám!“.

Historie je plná příběhů lidí, kteří překonali extrémní příkoří a protivenství. A nejen to, že svoji nepřízeň osudu překonali, ale oni na ní a nad ni také vyrostli. Mahatma Gándí, Abraham Linkoln, Viktor Frankl, Nelson Mandela, Nick Vujicic (na obrázku k tomuto článku) anebo například Stephan Hawking, který již jako velmi mladý onemocněl neurodegenerativní nemocí a dle lékařů měl do pár let umřít. Zemřel „až“ v 76 letech za co dost pravděpodobně může jeho postoj k životu a pěstované kvality jeho charakteru – odvaha, vytrvalost, humor –  a jisto jistě také to, že našel svoji profesní vášeň, to co mu dávalo hluboký smysl, to kde se mohl hluboce realizovat. Tito lidé dosáhli emočního a osobního mistrovství.

Obecně můžeme říci, že lidé, kteří umí proměnit protivenství v něco neutrálního a nebo i pozitivního využívají transformační zvládání. Kromě toho, že si osvojili postoj bojovníka, tak mají také dovednosti umělce. Oni to umí. To, co dělají není náhoda, ale konzistentně opakovaný postup, strategie. Základem transformačního zvládání je tedy práce s myslí, ale hned na druhém místě je potřeba znát a umět používat konkrétní postupy a dovednosti, které umožní zvolený záměr realizovat. O jaké konkrétní principy, postupy a dovednosti se tedy jedná?

1. Přítomnost a pozornost: lidé, kteří umí proměnit zátěž a protivenství v něco neutrálního či pozitivního se naučili být plně přítomni pro to, co se děje a přitom řídit svoji pozornost k tomu, co jim pomůže přežít a dosáhnout svých cílů. Díky tomu, že se naučili pracovat se svojí myslí, tak se naučili být plně přítomni a dobře číst svoji situaci, ale zároveň se nenechat touto situací dlouhodobě limitovat. Na jednu stranu přijali situaci a na druhou si dokázali vytvořit určitý vnitřní prostor, ve kterém se nevzdali možnosti volit svoje reakce, myšlenky a cíle. Tito lidé praktikovali vnitřní svobodu. Projevem této vnitřní svobody je schopnost volit svoje přesvědčení o tom co je a co není možné – nacházet v mysli nové možnosti, perspektivy a smysl.

Vrcholným projevem vnitřní svobody je schopnost přijmout svoji bolest, porážku či svůj limit jako stavební kámen a odrazový můstek k rozvoji nových dovedností, práci na sobě či svém díle. Pravděpodobně znáte nejlepšího basketbalistu všech dob Michaela Jordana. Ano, Michael Jordan byl extrémně talentovaný, ale málo kdo asi ví, že také utrpěl mnoho trpkých porážek. Ve čtvrté epizodě seriálu „The last dance“ je hezky ukázané jak několik let po sobě byl jeho tým poražen týmem „Detroit Pistons“. Hráči tohoto týmu hráli velmi tvrdě, v podstatě Michaela na hřišti bili. Po třetí prohře v řadě si Michael poplakal, ale místo toho, aby šel po konci náročné sezóny odpočívat, tak šel do posilovny. V té době byl již Michael považován za nejlepšího hráče světa. Přesto byl ochoten se neustále učit a jít dělat něco, co do té doby nikdy nedělal, jít se posílit fyzicky, aby byl na příští rok připravený lépe. To je růstové nastavení mysli. A ano, oni ten titul v tom dalším roce skutečně získali. V 10. díle tohoto vynikajícího autobiografického seriálu se mimo jiné také dozvídáme, co bylo dle těch, kteří jej znali, Jordanovým největším darem – byl vždycky absolutně přítomný!

2. Smysluplné cíle – pokud trpíme a nevidíme v tom žádný smysl, tak je to velmi velmi těžké. Pokud trpíme, ale vidíme proč, víme k čemu to může být pro nás a nebo pro ostatní dobré, pak je mnohem snadnější takové protivenství přijmout, uchopit a použít. O tom zasvěceně pojednává Viktor Frankl, který je zakladatelem významného psychoterapeutického směru – logoterapie. V. Frankl ve své práci těží ze své zkušenosti života v koncentračním táboře a svých pozorování toho, kdy a proč byl někdo schopen v těchto nelidských podmínkách přežít a proč to někdo nedokázal. Frankl píše o tom, že to, co dle něj rozhodovalo bylo, zda-li si lidé dokázali najít nějaké „světlo na konci tunelu“, něco k čemu by se mohli upnout, nějakou naději, něco pro co by mohli žít, nějaký smysl.

3. Podpora a přátelství – další strategií, kterou můžeme – musíme zařadit mezi transformační strategii zvládání stresu je umění vytvářet dlouhodobé vazby, získat si podporu přátel a přízeň ostatních lidí. Mít s kým otevřeně sdílet svoje problémy, ale také umět laskavě říkat ne a vymezit své hranice. Možná si vzpomenete na to, že v jednom z dílů Harryho Pottera se Lord Woldemort snaží vytvořit takové situace, aby si hlavní hrdina Harry Potter myslel, že je v tom sám. Proč? Pokud si myslíme, že jsme sami, tak mnohem snadněji propadneme zoufalství a beznaději. Lidé jsou sociální tvorové. Mít moci komu se sdílet, komu si říci o radu či podporu. Mít pro koho žít. Mít to magické MY. To je jeden ze zásadních pilířů, který nám pomůže náročné situace zrale zvládat. Efektivita při budování naší sociální sítě do značné míry stojí a padá na úrovni našich komunikačních dovedností a také naší štědrosti.

4. Dávat a pomáhat – otočit pozornost k druhým pokud nám není dobře je pro mnoho z nás kontra-intuitivní. Většinou máme tendenci „babrat“ se sami v sobě. Dávat a pomáhat, i když a nebo právě pro to, že nám není hej je jednou z nejsilnějších transformační strategií. Nesoustředit se na svoji bezvýchodnou situaci a nebo svoji bezmoc to je to oč tu běží. Přestat živit svoji sebelítost, své pochyby a strach a začít jednat. Pomáhat tam kde můžu pomoci. Vždycky jsou lidé, kteří jsou na tom hůře než my. Vždycky existují lidé, kterým mohu být užitečný. Vždycky existuje něco dobrého, co mohu udělat, i kdyby to byl „jen“ úsměv či nějaké drobné gesto laskavosti – nechám někoho do dveří vstoupit první a nebo ne? Adam Grant ve své knize „Dávat a brát“ píše o experimentu při kterém bylo zjištěno, že ti kteří masírovali měli nižší úroveň stresových hormonů jako je kortizol a epinefrin než ti, kteří dostávali masáž. Zajímavé, že? Dávání nás odvádí od vlastních problémů, dává našemu životu smysl a posiluje nás.

5. Pozitivní mentální vzorce – není dobré čekat na to až nás „osud“ udeří. Je možné vytvořit si takové mentální návyky, které nás „podrží“ až to bude potřeba. Zároveň platí, že tyto mentální vzorce navyšují kvalitu našeho života, náš well-being. O co se jedná? Všichni to známe, ale málo kdo z nás tyto vzorce pěstuje záměrně. Často si myslíme, že to, jací jsme, je dané. To souvisí s naším obrazem sebe sama, s životním příběhem, se kterým jsme se ztotožnili. A přitom dnes již dobře víme, že osobnost člověka se může měnit – neuroplasticita je přirozená funkce našeho mozku. Na tom stojí postavená pozitivní psychologie a takzvaný naučený optimismus (Martin Selingman).  Takže, jaké mentální vzorce nám pomáhají proměňovat negativní emoce a situace v pozitivní? Vyjmenujme alespoň čtyři zásadní: vděčnost, pokora, soucit, humor,…ano, také humoru se dá učit! Myslíte, že nemáte smysl pro humor? Podívejte se na dvě dobré komedie týdně po dobru tří měsíců a já vám „garantuji“, že úroveň vašeho smyslu pro humor se navýší. Nic nepřežije bez potravy a naopak: to, co vstřebáváme, tím se stáváme. To, čím jsme, je záležitost naší výživy – našeho myšlení, prostředí, potravy, záměru.

Jak konkrétně tedy můžu začít rozvíjet transformační zvládání a růstový mind-set ve svém životě?

1. Přítomnost a pozornost – být přítomen a řídit svoji pozornost není jen záležitostí našeho silného záměru. Je potřeba mít dovednosti, které se budují pravidelným tréningem. Z vlastní 10 leté zkušenosti doporučuji začít cvičit meditaci mindfulness, jejíž praxe efektivně navyšuje naši kapacitu být přítomni, přijímat to, co je a zároveň vést naši pozornost k tomu, co je zdravé a funkční. Pokud je to pro Vás nové téma, tak si můžete přečíst článek o meditaci mindfulness a nebo se rovnou kouknout na praktické video na mém FB. Pro hlubší studium doporučuji seznámit se s prací nejvýznamnějšího učitele mindfulness naší doby zenového mistra Thich Nhat Hanha.
2. Aktualizujte si své životní cíle – připomeňte si za čím jdete, udělejte si revizi svého proč. Vytvořte si pro sebe nerušený prostor, dobře se nalaďte a na papír napište své nejsilnější důvody, které Vás motivují v tom růst, učit se a překonávat sebe sama.
3. Udělejte něco dobrého pro někoho koho máte rádi a nebo i „cizince“ na ulici – každý den! Dávejte, pomáhejte, buďte štědří. Stačí drobnost – zavolat příteli, úsměv, drobná laskavost. Užijte si ten pocit, že můžete.
4. Posilujte svoje pozitivní mentální vzorce – vyberte si mentální vzorec, který chcete posílit a začněte jej vyživovat a trénovat. Pokud byste například chtěli trénovat smysl pro humor, tak můžete shlédnout některou z těchto komedií: Yes, man; Na hromnice o hodinu více nebo Grand Hotel Budapešt. Pro posílení vnitřního postoje bojovníka stojí za to využít například tyto inspirativní filmy: Vykoupení z věznice Shawshank, Nedotknutelní, Cesta pokojného bojovníka nebo již zmiňovaný seriál o Michealovi Jordanovi The last dance.

Důležité je si uvědomit, že lidé, kteří se naučili překonávat a zvládat extrémně náročné situace si osvojili konkrétní strategie, metody a postupy. Především pak můžeme s jistotou říci, že rozvíjeli růstové nastavení mysli. Když se bavíme o transformačním zvládání, tak bychom mohli hovořit také o osobním mistrovství a stavu flow, o relaxačních technikách a obnově pozornosti, o pohybu a výživě. Více se o těchto tématech dočtete v dalších navazujících článcích.

Pokud hledáte v tomto nelehkém čase vedení, nadhled a podporu, tak jsem pro Vás vytvořil online program osobní mistrovství, o kterém můžete více informací nalézt zde: Osobní mistrovství – cesta k srdci online z pohodlí domova

Pokud Vás tento článek zaujal a přišel-li Vám užitečný, tak jej můžete sdílet s někým pro koho by to mohlo být povzbuzující a přínosné.

Děkuji.