Selektivní vedení pozornosti

Když se dobře staráme o svoji přítomnost, tak si vytváříme krásnou budoucnost. Jak to ale ve světě plném strachu a úzkosti konkrétně dělat?

Klíčem k vědomému životu v přítomnosti a realizaci vysněných cílů je řízení vlastní pozornosti. Zenový mistr Thich Nhat Hanh ve své knize „The Art of Power“ uvádí 4 způsoby jak můžeme řídit svoji pozornost a pěstovat vnitřní prostředí všímavosti, klidu a radosti. Někdy se tento záměrný způsob vedení pozornosti a péče o naše vnitřní prostředí nazývá technikou selektivního zalévání nebo-li selektivního vedení pozornosti. Thich Nhat Hanh hovoří o 4 aspektech prospěšného vedení pozornosti:

1) Prevence – směřovat naši pozornost takovým způsobem, abychom si nevytvářeli negativní emoce. Pokud se negativní emoce ještě nemanifestovala v našem vědomí, tak máme jednat (myslet, hovořit, konat) takovým způsobem, abychom „ji“ nedali šanci se projevit.

Tento první aspekt „správné péče“ o naše vnitřní prostředí se tedy týká prevence a výživy. Učíme se nevstřebávat látky obsahující toxiny a to jak fyzické povahy (strava), tak povahy mentální a duševní (sledování médií, toxické rozhovory, atd.). Dle Thaye (jak Thich Nhat Hanha jeho žáci přezdívají) je důležité vybírat si takovou výživu, vztahy a prostředí, které v nás zbytečně nespouští a neposilují zlost, strach a další negativní mentální vzorce a emoce.

2) Péče o negativní emoce – pokud negativní emoce „povstane“ do vědomí, tak se „ji“ učíme tišit a nahradit „něčím“ neutrálním či pozitivním bez toho aniž bychom s negativní emocí bojovali a nebo ji potlačovali.

Nejdříve je potřeba negativní emoci rozpoznat a přijmout. Někdy se hovoří o tzv mere recognition, což můžeme přeložit jako prosté rozpoznání. A dále se učíme přesměrovat naši pozornost k něčemu neutrálnímu či pozitivnímu – jít se projít do lesa, pustit si hezkou hudbu, zavolat kamarádovi, přečíst si inspirující slova:-) Thay to přirovnává k tomu, když si pustíme CD. Pokud se nám hudba, která hraje nelíbí, tak můžeme CD zastavit a pustit si jinou nahrávku, která je nám příjemnější.

3) Všímat si dobrého – třetím aspektem „správné péče a správné pozornosti“ je vytvářet si takové vztahy a prostředí, které nám vyvolávají pozitivní emoce a hlavně umět si všímat pozitivních aspektům naší situace – pojmenovávat to dobré, co je v našem životě přítomno. Můžeme si například psát deník pozitivních aspektů a nebo rozvíjet praxi ocenění, kterou rád nazývám „perlou“ Vědomé komunikace.

4) Posilovat dobré – pokud se v našem vědomí „odehrávají“ pozitivní mentální vzorce a emoce, tak se je snažíme ve vědomí udržet co nejdéle. Tím v nás posilujeme dobré tendence: pozitivní vzorce myšlení, jednání a prožívání. Thay nabízí podobenství: „Když přijde dobrý přítel na návštěvu, tak uděláme všechno pro to, aby zůstal, co nejdéle“.

Technika selektivního vedení pozornosti dle T.N.H. úzce koresponduje s termínem naučený optimismus, za jehož „otce“ bývá obecně považován bývalý prezident Americké psychologické asociace Martin Seligman. Práce s pozorností je také předmětem vědeckého zkoumání mnoha další odborníků věnující se pozitivní psychologii, jako jsou např. Barbara Fredricksonová, Richard Davidson či Richard Boyatzis. O tématu pozornosti v kontextu emoční inteligence zase píše zasvěceně Daniel Goleman ve své vynikající knize „Pozornost“, kde se mimo jiné můžeme dočíst: „Pozornost je základní funkcí řízení emocí„.

Výše zmiňované 4 aspekty správné péče a selektivního vedení pozornosti nám nabízí praktické a účinné způsoby jak dovedně zacházet s naší pozorností a pěstovat zdravé vnitřní prostředí. Teď už to stačí „jenom“ dělat:-)

Techniku selektivního vedení pozornosti budeme hlouběji studovat a prakticky trénovat na kurzu Mindfulness – skrytá síla, kde se prostřednictvím „kotvení“ mysli do těla budeme učit jak nacházet a uvidět to dobré v nás i v naší situaci. Již se na toto osvěžující setkání moc těším!