Principy vědomé komunikace – PROSTOR

Každý člověk potřebuje ten správný prostor (někdy větší jindy zase menší), ve kterém může dýchat a růst. Nejedná se ale jen o prostor vnější svobody, ale také o prostor vnitřní.

Vnitřní prostor je jedním ze tří klíčových principů Vědomé komunikace

Vnitřní prostor nám umožňuje naslouchat sám sobě, uvědomovat si své pocity, potřeby a záměr.

Máme-li vnitřní prostor, můžeme vytvořit a nabídnout prostor druhému, máme kapacitu slyšet, přijmout a porozumět tomu, co nám druhý říká. Díky vnitřnímu prostoru vzniká prostor vnější, ve kterém se můžeme setkat a najít to společné mezi námi. Tady se uskutečňuje opravdová, živá komunikace (z lat. communis = společné).

Problémem, který ruší přijetí sdělení a konstruktivní domluvu, je když žádný vnitřní prostor a schopnost pozorně vnímat nemáme. Jsou to mentální a emoční bloky, které vytvářejí šumy a ruchy ve vzájemné komunikaci. Jsou to naše hlavy plné projektů, starostí, myšlenek, návrhů, představ a silných emocí, které jsou bariéry přesné a efektivní komunikace.

Co s tím?

Svůj vnitřní prostor, kapacitu přijímat a být vnímavý, je potřeba obnovovat. Je potřeba „vylít sklenici“, regenerovat se – obnovit svůj kognitivní zdroj (kapacitu soustředit se a naslouchat).

K tomu je většinou dobré střídání činností (zatížení levé a pravé mozkové hemisféry), střídání prostředí a střídání kvality pozornosti (otevřená x selektivní pozornost). Prakticky nám v tom poslouží různé druhy psychohygieny: sport a pohyb, procházka v přírodě, umění, jóga, meditace, spánek, šlofík, relaxace, sauna…metod a způsobů jsou tisíce. Důležité je najít co funguje právě nám a zařadit to do našeho denního a týdenního harmonogramu.

A co nejlépe funguje právě Vám?