Týden dávání byl skvělý – čím více jsem dával, tím více se mi otevíralo srdce a tím více jsem dával. Pomohl jsem paní v tramvaji, daroval jsem peníze kamarádovi, věnoval jsem svůj čas, posloužil jsem s přípravou jedné akce…byl to krásný týden. A rozhodně v tom budu pokračovat, ale…také dávání má svoji zadní, odvrácenou stranu. Každá mince má svůj rub a líc.
Jsou dárci, kteří si užívají výslunní na vrcholu společenského žebříčku, těší se uznání a obdivu, jsou zdraví a bohatí. Jsou ale také dárci, kteří jsou „rozhožkou“ druhých lidí, bývají nemocí, vyčerpaní a vyhořelí. Ty první nazývá Adam Grant ve své knize Dávat a brát nesobeckými dárci a Ty druhé nazývá otevřenými dárci. Jaký je mezi nesobeckými a otevřenými dárci rozdíl se dočtete v Adamově knize.
To, co zajímá mě, je jak dávat, abych se nevyčerpával, ale naopak rostl ve všech oblastech svého života a mí blízcí, přátelé i klienti, mohli růst se mnou. Je to také téma, na které pravidelně narážíme se studenty na téměř každém kurzu Vědomé komunikace.
Jak tedy dávat a přitom se nevyčerpávat, ale naopak nabíjet a růst? Mám pro Vás 5 tipů, které jsou inspirovány Adamovou knihou a mým osobním poznáním:
Umění dávat je uměním nalézat rovnováhu v péči o druhé a o sebe, schopnost poznat, co je podstatné a smysluplné, rozlišovat a přiměřeně komunikovat, být kreativní a efektivní. Umění dávat tedy není naivní disciplínou, ale spíše vybroušeným uměním, kterým dozráváme v moudré jedince a bohatší společnost. Milí přátelé, propojme srdce dávání s rozumem a dejme jej nohama na zem.